Katedrální hutě

Dombauhütten

Nemateriální dědictví UNESCO 2018 - RakouskoFrancie, Německo, Norsko a Švýcarsko


Handwerkstechniken und übliche Praktiken von Domwerkstätten in Europa, Know-how, Weitergabe, Wissensentwicklung und Innovation

Die berühmten Kathedralen Europas könnten ohne Bauhüttenwesen nicht erhalten werden. Seit Jahrhunderten vereinen die Dombauhütten das Wissen und die Handwerks-fähigkeiten aus unterschiedlichen Zünften und stellen die kontinuierliche und nachhaltige Pflege solcher historischer Bauwerke sicher. Deswegen haben sich insgesamt 18 Bauhütten aus fünf europäischen Ländern (aus Frankreich, Deutschland, Norwegen, Österreich und aus der Schweiz) zusammengeschlossen, um einen erfolgreichen Antrag um die Eintragung in das Register guter Praxisbeispiele der UNESCO einzureichen. Aus Österreich sind die Dombauhütten St. Stephan und Mariendom Linz dabei. Das beispielhafte Engagement der Bauhütten für die Erhaltung von handwerklichem Können und Wissen als immateriellen Kulturerbes und ihre gezielten Maßnahmen (z.B. Medialisierung) sollten weltweit als Modell für den Erhalt von Großbauwerken dienen. Sie tragen ebenfalls zum besseren Verständnis dieser Großbauwerke bei. 

Böhmische Spuren an der Wiener Kathedrale

Insgeamt vier Dombaumeister der Wiener Stephansdoms stammten aus den böhmischen Ländern: Wenzel Parler, Petr und Hans aus Prachatitz waren aus Böhmen, Anton Pilgram (1511-1514) - stammte aus Mähern (Brünn). Sein Porträt kann man noch heute an der Pilgramkanzel der Kathedrale bewundern. Aus Mähren (Poštorná/ Unterthemenau) stammten auch die beim Wiederaufbau des Doms Kathedrale nach dem Krieg verwendeten Dachziegel (230.000 St., zehn verschiedene Farben).

Řemeslné techniky a obvyklé postupy katedrálních dílen v Evropě, know-how, přenos, rozvoj znalostí a inovace 

Slavné evropské katedrály by bez praxe katedrálních hutí nemohly být zachovány. Po celá staletí právě tyto hutě propojovaly znalosti a řemeslné umění různých cechů a zajišťovaly tak trvalou a udržitelnou údržbu těchto historických budov. Celkem 18 katedrálních hutí z pěti evropských zemí (Francie, Německa, Norska, Rakouska a Švýcarska) podalo společnou úspěšnou žádost o zařazení do registru příkladů dobré praxe UNESCO. Za Rakousko dvě katedrální hutě Katedrály sv. Štěpána ve Vídni a Katedrály Neposkvrněného Početí Panny Marie v Linci. Tato příkladná shoda a spolupráce katedrálních hutí na zachování řemeslného umění a znalostí jako nehmotného kulturního dědictví a jejich cílená opatření, například v oblasti mediace, mají sloužit jako model pro zachování velkých struktur po celém světě a podporovat porozumění velkých staveb, jejich stavebních operací, organizace výstavby a technologie výstavby. 

České stopy na vídeňské katedrále

Celkem čtyři stavitelé dómu sv. Štěpána pocházeli z českých zemí: Václav Parléř (1400-1404), Petr z Prachatic (1404-1429) a Jan z Prachatic (1429-1437) byli z Čech, Antonín Pilgram (1511-1514) z Moravy (Brno). Jeho sochařský portrét můžeme dodnes obdivovat na kazatelně vídeňského dómu. Z Moravy pochází také 230.000 tašek v deseti různých barvách, vyrobených v keramických dílnách v Poštorné a použitých při poválečné rekonstrukci střechy dómu sv. Štěpána.