Sdružení Čechů v Polsku

Sdružení Čechů v Polsku se sídlem v Zelówě, registrované 8. ledna 2010, sdružuje příslušníky české národnostní menšiny a jejich potomky žijící v Polsku a podniká kroky k uchování rodového jazyka a kulturního dědictví českých osadníků, kteří zde žili po mnoho generací. Nejpočetnější skupinou členů Sdružení jsou lidé, kteří jsou zároveň členy různých farností evangelické reformované církve v Polsku: v Zelówě, Bełchatowě, Kleszczowě, Lodži, Varšavě a také v Gęsinici u Strzelina a Pstrążně u Kudowy.  Sdružuje asi 100 aktivních příslušníků české menšiny a dalších asi 600 nezařazených a spolupracujících osob.

Centrum české kultury "Klub Czeski" v Zelówě. 

Od 1. července 2012 Sdružení provozuje Centrum české kultury "Klub Czeski" v Zelówě. Centrum funguje nepřetržitě a systematicky po celý rok díky speciální dotaci Ministerstva vnitra a správy na základě práce dobrovolníků - roli koordinátora zastává poloviční úvazek, který odpovídá za chod a koordinaci provozu Centra české kultury v Zelówě : Příprava rozvrhu hodin a schůzek, vedení výuky, příprava potřebných materiálů a pomůcek /  Příprava tematických hodin důležitých pro zachování národní identity české menšiny a popularizaci české kultury a umění /  Příprava setkání pro děti s českou pohádkou a pro dospělé s českým filmem spojená s výukou jazyka předků / Příprava speciálních akcí, výstav a integračních setkání / Navazování spolupráce s dalšími institucemi a koordinace realizovaných projektů. V rámci činnosti Českého klubu každoročně předkládá Svaz žádosti o realizaci projektů z nabídky nevládních organizací podporovaných starostou města Zelów  - organizace volného času. Tyto třídy jsou oblíbené mezi dětmi i jejich rodiči. Vstup na všechny lekce je zdarma a je otevřený pro dobrovolníky bez ohledu na původ, národní nebo náboženskou příslušnost. Činností v Českém klubu Asociace prosazuje znalosti o historii našeho města; podporuje aktivity obyvatel české menšiny a jejich potomků při udržování znalosti jazyka jejich předků; aktivizuje a integruje místní komunitu a vytváří příznivé podmínky pro aktivní trávení volného času organizovanými aktivitami. V otevřeném veřejném prostoru se mohou setkávat obyvatelé našeho města a jeho blízkého okolí, pro které je důležitá historie a tradice našeho regionu a ochrana místního kulturního dědictví. Práce je zdokumentována formou fotografií na webových stránkách sdružení www.czesi.org a od roku 2018 také na Facebooku.

Spolek provozuje knihovnu české literatury a hudby (založeno v roce 2011 z grantu Ministerstva vnitra a správy). Zástupci Sdružení Čechů v Polsku se účastní setkání a konferencí souvisejících s historií českého osídlení v Polsku v projektech věnovaných české menšině.

Díky spolupráci s Evangelickou reformovanou farností Zelów mohlo Sdružení Čechů v Polsku v roce 2017 žádat o dotaci Ministerstvo vnitra a v roce 2019 o dotaci Ministerstva zahraničních věcí České republiky (MZV ČR), díky kterému byly realizovány i  další projekty- např. digitalizace archiválií souvisejících s historií české menšiny v Zelówě. Dokumentace je k dispozici na webu Spolku www.czesi.org. 

Evangelická reformovaná farnost Zelów

Významným střediskem podnikajícím aktivity pro zachování náboženského a kulturního dědictví české menšiny v Polsku je Evangelická reformovaná církev v Polské republice, zejména Evangelická reformovaná farnost Zelów. V roce 2003 farnost zřídila v Zelowě Muzeum (Středisko dokumentace dějin českých bratří), které se nachází ve speciálně zrekonstruovaném a upraveném podkroví evangelického reformovaného kostela v Zelówě a také v jeho sakristii, která byla upravena potřebám archivů, archivních dílen a knihoven. Sdružení Čechů v Polsku a Evangelická reformovaná farnost Zelów spolupracují i s různými institucemi při plnění úkolů směřujících k ochraně, uchování a rozvoji kulturní identity české národnostní menšiny v Polsku a zachování a rozvoji regionální jazyk. Činnost je rozšířena i za hranice Polska díky spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR , Domem zahraniční spolupráce v ČR  a díky spolupráci s velvyslanectví České republiky ve Varšavě.

Zelowské zvonky 

Od roku 1999 fungují Zelowské zvonky  Evangelické reformované farnosti v Zelówě, což je jediná kapela v Polsku, která hraje na ruční zvony. "Zelowskie Dzwonki" odehráli mnoho koncertů nejen v Polsku, ale i v České republice, Německu a Nizozemsku. Zelów pravidelně pořádá "vánoční" a "velikonoční" koncerty. Hudebníci si nejvíce cení koncertů v církevních objektech, protože zde zvony znějí nejkrásněji Od roku 2013 získává farnost granty Ministerstva vnitra a správy na školení a integrační workshopy "Zelowskie Dzwonki" zakončené koncertním turné po různých místech Polska související s historií české menšiny.

Mateřská školka J. A. Komenského

Farnost Zelow provozuje Výchovnou mateřskou školu Jana Amose Komenského. 25. července 1994 byla Mateřská škola zapsána do rejstříku neveřejných škol a institucí. Na realizaci dalších vzdělávacích projektů získává farnost dotace od Ministerstva vnitra a správy. Systematicky jsou realizovány projekty spojené s českou kulturou a uměním i popularizace výuky českého jazyka u dětí předškolního věku.

Z dotací ministra vnitra a správy jsou financovány následující ročníky Festivalu předškolních divadel "Mali - Větší" (od roku 2006), pořádání výukových hodin v českém jazyce pod názvem "Zábava s češtinou" - výuka češtiny hrou pro skupinku ochotných dětí na katedře Jana Amose Komenského z Evangelické reformované farnosti Zelów (od roku 2014) a revue Česká pohádka (od roku 2014).

Poslání a další informace

Mezi hlavní cíle Sdružení Čechů v Polsku patří: 

- sdružování příslušníků české národnostní menšiny a jejich potomků žijících v Polsku; 

- péče o příslušníky hlásící se k české menšině a jejich potomky žijící v Polsku; 

- podpora náboženských tradic lidí hlásících se k české národnosti a jejich potomků; 

- hájení národnostních, kulturních, náboženských a sociálních zájmů české národnostní menšiny a jejích potomků; 

- pěstování zvyků, tradic, jazyka a kultury předků; 

- podpora a ochrana občanských svobod, práv a svobod, podpora rozvoje demokracie a občanské společnosti.

Česká menšinová komunita v Polsku žije velmi rozptýlena a tvoří jen malý zlomek procenta ve společnosti. V samotném Zelówě se jeho počet odhaduje na 5–6 %. Evangelická reformovaná farnost byla přes 200 let přirozeným patronem a depozitářem kulturního dědictví české menšiny v Polsku. Čeští osadníci, nazývající se potomky Českých bratří, vstoupili v roce 1817 do evangelické reformované církve v Polsku. Sdružení Čechů v Polsku navazuje na historii a tradici českého osídlení v Polsku, sahající až do počátku 16. a 17. století. Tak dlouhá doba soužití české menšiny na území Polska může pozitivně prokázat možnost rozvoje dobrých forem spolupráce a soužití kulturně a nábožensky různorodých komunit, jakož i udržení mateřského jazyka ze strany menšina.

Historie

 Polsko-české sousedství, které se formovalo v průběhu staletí od raného středověku, bylo příznivé pro pronikání kultury, náboženství, myšlenek a migrace lidí. Češi byli prostředníky v procesu přijetí křesťanství Polskem a asimilaci kulturního dědictví tehdejší západní Evropy. V té době se největší intenzita těchto jevů odehrávala na polsko-českém pomezí. Příkladem může být město Wrocław, založené Čechy za vlády  Władysława II., které se právě řídilo myšlenkou sjednocení. 

V roce 1548 došlo k prvnímu většímu stěhování českého obyvatelstva na území Polska (Velkého Polska) a souviselo s náboženskými faktory. Dekret císaře Ferdinanda I. nařizoval nevěřícím podrobit se katolické církvi - rekatolizaci nebo opuštění země. To mělo za následek tzv první vlnu náboženské emigrace Českých bratří, především do Pruska, přes Slezsko a Velkopolsko.

Druhá velká vlna českého vystěhovalectví nastala po roce 1620, po porážce v bitvě na Bílé Hoře, která vyústila v ovládnutí katolického vyznání v zemích Čech, Slezska a Moravy. Odhadované údaje hovoří o počtu 120 tisíc emigrantů. Protestanti emigrovali do sousedních zemí a na 300 let byla ztracena svoboda českých zemí. Náboženští uprchlíci přicházeli zejména do Polska, kde našli ochránce mezi bohatou šlechtou bojující proti privilegiím kléru (Leszczyńscy, Ostrorogowie); vytvořili kompaktní centra ve Velkopolsku (kde spolu s Poláky vytvořili evangelickou reformovanou Jednotu Wielkopolska) a ve Slezsku; V Lešně byla zřízena tiskárna a škola (v letech 1628-56 zde působil biskup Jan Ámos Komenský).

Třetí a poslední vlna náboženské emigrace proběhla v roce 1742 po skončení válek Fridricha II. zvaného Veliký. Král, slibující náboženskou svobodu a zlepšení životní situace, rekrutoval lidi ochotné usadit se ve Slezsku, usilující o jeho osídlení a industrializaci. První etapou cesty českých náboženských exulantů byly Ziębice (tehdy německý Münsterberg, část Minstrberk), které, jak se záhy ukázalo, nemohly pojmout evangelické uprchlíky reformovaného i luteránského vyznání. V roce 1746 byl český emigrantský sbor rozdělen na augsburské evangelíky (luterány) a reformované evangelíky. Reformovaní zakládali vlastní kolonie ve Slezsku. Protože král zaručoval svobodu vyznání, svobodu náboženského vyznání a právo na zachování mateřského jazyka, počet osad založených českými reformovanými evangelíky rychle přibýval.

První dva statky byly zakoupeny od města Strzelin (30. dubna 1749) a vznikla osada Husinec  a Poděbrady (dnes se jim říká Gęsiniec a Gościęcice). Ve stejném roce (1749) dostali čeští osadníci od pruského státu asi tucet akrů lesa mezi Kępnem a Sycówem. Zde založili osadu Wielki Tabor a v následujících letech Tabor Mały (česky. Tábůrek Žižka) a Czermin. Osady se opět rychle přelidňovaly - velký počet dětí v rodinách a zákaz dělení "otcovství" na menší parcely (zděděné nejstarším synem) donutil osadníky hledat nová místa. V následujících letech tak vznikla řada osad potomků Českých bratří jako náboženské evangelické reformní osady, navazující na českobratrské tradice a zachovávající češtinu jak v běžném a náboženském životě, tak i ve školách, které provozovali. V roce 1752 byl založen Bedřichów Hradec = německy Friedrichsgrätz = polský. Grodziec u Opole, Erdmansdorf = pol. Nowa Wieś, r. 1773 Sophiental = pol. Zofiówka, Bachwitz = Pol. Wielgołęka i Masów = Massow a v roce 1777 Lubina = Sacken = pol. Záliba.

V roce 1802 jednali osadníci z několika měst o koupi části majetku zadluženého šlechtice Józefa Świdzińského, majitele Sromutky, a okolních pozemků. Již v roce 1803, po podepsání kupní smlouvy Zelówa, sem přišli osadníci z Tábora Wielki, Czermin, Zofiówka, Bachowice (dnes Wielołęka), Sacken (Lubienia / Lubin), Nowa Wieś, Husinca (dnes Gęsiniec u Strzelina), Grodziec, Masów. . V roce 1818 koupili čeští osadníci nedaleké panství Kuców (dnes neexistuje, jeho likvidace souvisí s rozvojem hnědouhelného dolu Bełchatów, vysídlení se stěhovali především do Kleszczówa a Bełchatówa)

V následujících letech se osadníci usadili u Zelówa: Faustynów (1841), část panství Pożdżenice (1843), a nově založené osady Nowa Wola, Ignaców, Weronika, Holenderki, Józefatów, Herbertów, Zelówek, Leśne Działy, Grzebienie. Žili i v sousedních vesnicích, např. Bujny, Tosin, Bachorzyn.

Osada Zelów (založená zpočátku jako náboženská obec českých osadníků evangelického reformovaného vyznání, kteří si říkali "potomci českých bratrů") se v průběhu let rozrostla a obývali ji lidé i jiného vyznání a národností. Špatná neúrodná půda neposkytovala obživu početným rodinám, a proto se tkaní stalo dalším zdrojem příjmů - nejprve pro domácí průmysl a později pak vícedílné výrobní závody. První manufakturu založil v roce 1846 Čech  Józef Gąsiorowski. V pozdějších letech továrny zakládali další Češi, ale také Židé a Němci. Byly to malé továrny, kde pracovalo tucet až několik desítek tkalcovských dělníků. Vyráběly se vlněné a bavlněné látky, postupem času se začaly specializovat na výrobu saténových, fustanových, plyšových a vlněných kapesníků. Rafinace těchto produktů byla obvykle svěřena podnikům v Lodži. Na počátku 20. století bylo v Zelówě asi 2000 tkalcovských dílen a produkce zelovského průmyslu v roce 1914 činila v hodnotě cca 1 %. celkovou hodnotu výroby bavlněných tkanin v Polském království. V Zelówě a jeho nejbližším okolí tehdy žilo přes 3000 Čechů, cca 1500 Židů, 100 Němců a 600 Poláků.

Na počátku 20. století byla česká emigrace spojena také s rozvojem průmyslu, především textilního, v okolí Lodže a Żyrardova.

Ve druhé polské republice čítala česká menšina přes 30 tisíc. osob, hlavně kolem měst Lodž, Lvov, Poznaň a Wołyń. V prvních letech po znovuzískání nezávislosti měl textilní průmysl lodžského okresu velké potíže způsobené válečnou devastací a také odříznutím zásobovacích a odbytových trhů.  Zelów však zažil boom. Malé závody, které většinu své produkce prodávaly na místním trhu, kde získávaly i suroviny (len, vlna), a přitom byly jen těžko zasaženy nepřátelskými akcemi. V roce 1938 bylo v Zelówě 6 větších závodů, z nichž většinu vlastnili Češi (Jersak, Slama, Raichert, Dedecjus). Kromě toho zde bylo 9 menších německých a židovských textilních továren a jedna fabrika založená Polákem (Recław). Tkalcovství bylo hlavním, ale ne jediným průmyslem v Zelówě. Rozvíjelo se také stavebnictví, potravinářský průmysl, obchod, řemeslné a kadeřnické dílny. Z této doby pochází i název "český Zelów". Podle sčítání lidu z prosince 1939 žilo v obci Zelów asi 4000 Čechů, 2500 Židů, 1600 Poláků a asi 600 Němců.

Období po 2. světové válce změnilo osudy Čechů v Polsku (a nenávratně i osudy jiných národů). Především díky akci plánované komunistickými vládami na odstranění českých menšin ze západních (získaných) území Polska. Tato politika se bohužel vztahovala i na okolí Zelówa. Sčítání v roce 1950 pokrývající region Zelów prokázalo již jen cca 1000 Čechů, 400 lidí německého původu, 5 tis. Poláků a žádné židovské obyvatelstvo. Na celém území Polska bylo ještě v roce 1939 celkem 45 621 českých obyvatel, ale  a od roku 1950 je stav snížen na  15 071 českých obyvatel. Dnes je Zelów, ležící v bełchatowské oblasti, Lodžské vojvodství, považován za hlavní centrum české menšiny v Polsku. Město podle. údaje z roku 2017 má 7 665 osob, z toho odhadem 500 příslušníků české menšiny. Nejpočetnějšími členy Sdružení jsou lidé, kteří jsou zároveň členy různých farností evangelické reformované církve v Polsku: v Zelówě, Bełchatowě, Kleszczowě, Lodži, Varšavě a také v Gęsiniec u Strzelin a Pstrążna (nyní okres Kudowa Zdrój ).

webové stránky

Sdružení Czechów v Polsku www.czesi.org

Evangelická reformovaná farnost v Zelówě www.zelandia.pl

Obec Zelów https://zelow.pl/