Chov lipicánů

www.srs.at/piber

Die älteste europäische Pferderasse

Der Lipizzaner ist europaweit die einzige Kulturpferderasse, die seit der Renaissance ungebrochen gezüchtet wird. Dahinter steht ein umfangreiches Wissen um Zucht, Haltung und Ausbildung der Pferde, das seit mehr als 450 Jahren von Generation zu Generation im Wesentlichen mündlich weitergegeben wird. In Österreich sind die Träger die Mitarbeiter des Lipizzanergestüts Piber in der Steiermark, das seit 1920 Lipizzaner für die Spanische Hofreitschule in Wien züchtet. Im Lipizzanergestüt Piber wird das vierhundertjährige Wissen um die Aufzucht gepflegt. Bis heute sind die Lipizzaner ein wesentlicher Bestandteil von Ritualen, festlichen Veranstaltungen und Pferdesportarten und spielen eine besondere Rolle im kulturellen und sozialen Alltag von Gemeinden rund um die Gestüte. Sie haben eine wichtige Funktion bei repräsentativen und zeremoniellen Ereignissen und werden als Symbole auf Münzen, Banknoten, Wappen, Etiketten, Briefmarken abgedruckt.

Altes Kladruby-Pferd

Das nationale Gestüt Kladrub an der Elbe ist eine Zuchtstation für Weiße Schimmel der tschechischen alten Kladruby-Pferderasse. Es ist das älteste große Gestüt der Welt. Der Grundstein wurde von Kaiser Maximilian II. gelegt, der 1563 das Gestüt gründete, danach wurde es von Rudolf II. am 24. April 1579 zum kaiserlichen Hofgestüt befördert. 1918 wurde das Gestüt vom Staat übernommen und 2019 zusammen mit der umliegenden Landschaft in die UNESCO-Liste aufgenommen.

Nejstarší evropské koňské plemeno

Lipicáni jsou jediné plemeno koní, které je nepřetržitě chováno již od renesance, tedy od založení hřebčince ve slovinském městě Lipica v roce 1581. Chov a výcvik lipicánů je založen na rozsáhlých znalostech, jež se již více než 450 let předávají z generace na generaci, a to převážně ústní tradicí. V Rakousku je nositelem této tradice lipicánský hřebčín v Piberu ve Štýrsku, který existuje již 400 let a od roku 1920 chová lipicány pro Španělskou jezdeckou školu ve Vídni. Dodnes jsou lipicáni nezbytnou součástí rituálů, slavnostních akcí a jezdeckých sportů a hrají zvláštní roli v každodenním kulturním a společenském životě komunit kolem hřebčínů. Mají důležitou funkci při reprezentačních a slavnostních událostech a lze je najít jako symboly na mincích, bankovkách, erbech, kolcích a poštovních známkách. Jejich kulturní hodnota přetrvává i díky bohaté ústní tradici a lidovým písním a je výrazem silné citové vazby mezi člověkem a koněm. Kandidaturu připravilo Slovinsko společně s Rakouskem, Bosnou a Hercegovinou, Itálií, Chorvatskem, Rumunskem, Slovenskem (Topoľčianki) a Maďarskem.

Starokladrubský kůň

Národní hřebčín Kladruby nad Labem je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. jej potom 24. dubna 1579 povýšil na císařský dvorní hřebčín. V roce 1918 převzal hřebčín stát a v roce 2019 byl společně s okolní krajinou zapsán na seznam UNESCO.