www.blaudruck.at 

www.originalblaudruck.at 

Blaudruck, Resistblockdruck und Indigofärben in Europa

Der Name Blaudruck ist nicht ganz richtig, da nicht blau gedruckt, sondern blau gefärbt wird.Auf diese Technik des Stoffdrucks kam man wahrscheinlich zufällig, als man entdeckte, dass sich gewisse Flecken an den Stoffen nicht anfärbten. Die bedruckten Stellen bleiben nach dem Auswaschen weiß auf blauem Grund. Diese komplexe Stoffdrucktechnik lässt sich in zahlreichen Ländern weltweit - unter anderem in Deutschland, der Slowakei, Tschechien, Ungarn, aber auch in China, Indien und Ägypten - viele Jahrhunderte zurückverfolgen. Da die Blaudruckgesellen um ihren Meister zu erlangen drei Jahre lang auf die Walz gehen mussten, verbreitete sich der Blaudruck rasch in ganz Europa. Mit zunehmender Industrialisierung und der Entdeckung der Indanthrenfarben ging der Blaudruck immer mehr zurück. Der Produktionsprozess war zu arbeits- und zeitaufwendig, und deswegen überlebten nur einige wenige Firmen. Derzeit wächst das Interesse am Blaudruck jedoch wieder. Das Ergebnis ist eine Eintragung in die UNESCO-Liste für Österreich, Deutschland, Ungarn, Slowakei und TR.

Blaudruck/Modrotisk/Kékfestés/Modrotlač

Derzeit gibt es 12 Einrichtungen in Deutschland, rund 10 in Ungarn, aber nur zwei in der Tschechischen Republik (Oels und Straßnitz). In Österreich sind nur noch vier Betriebe aktiv - der Wagner-Drucker aus Bad Leonfeld, der Koó-Drucker aus Steinberg , das Museum in Gutau und das Studio Rosa Mosa in Wien.

Modrotisk, resistentní / rezervážní ruční tisk a barvení indigem v Evropě

Název modrotisk není zcela správný, protože výsledek není vytištěn modře, ale zbarven modře. Tato technika tisku na látku byla pravděpodobně objevena náhodou, když se zjistilo, že se určitá místa na látce nedopatřením nezabarvila. Pak při správném použití metody zůstanou potištěné vzory ve výsledku bílé na modrém pozadí. Tuto složitou starodávnou techniku tisku lze najít v mnoha zemích po celém světě - včetně Německa, Slovenska, České republiky, Maďarska, ale také Číny, Indie a Egypta. Modrotisk zažil největší rozmach v 17. a 18. století. A vzhledem k tomu, že tiskařští tovaryši museli strávit nejméně tři roky na vandru, než se mohli stát mistry, technika modrotisku se rychle rozšířila po celé Evropě. S rostoucí industrializací a objevem indantrénového barviva ale modrotisk stále více upadal. Výroba byla příliš pracná a časově náročná, a přežilo jen několik málo firem. V současnosti ale zájem o modrotisk překvapivě znovu roste. Výsledkem je i úspěšný zápis na seznam UNESCO hned za čtyři země - Rakousko, Německo, Maďarsko, Slovensko a ČR.

Blaudruck/Modrotisk/Kékfestés/Modrotlač

V současné době působí v Německu 12 provozoven, v Maďarsku kolem deseti, ale v ČR jen dvě (Olešnice u Blanska a Strážnice). V Rakousku aktivně působí už jen čtyři provozovny. Tiskárna Wagner v Bad Leonfeldu, tiskárna Koó v Steinbergu (ta je největší), Muzeum v Gutau a studio Rosa Mosa ve Vídni.