Sdružení Šafrán v 70. letech spojovalo české nezávislé folkaře, kteří se, k nelibosti tehdejšího režimu, nebáli prezentovat svoje názory. Že byl Šafrán v hledáčku StB, potvrzuje i PhDr. Lubomír Houdek z nakladatelství Galén: "Ve spise StB písničkáře Lutky nalezneme větu: "Existovalo sdružení ŠAFRÁN v Praze, které sdružovalo písničkáře a které bylo rozpuštěno." Je tedy zřejmé, že se o Šafrán StB zajímala a není tedy divu, že se tvorba Šafránu šířila neoficiální, či dokonce ilegální cestou."

Expozice přiblíží osudy členů sdružení, i jejich tvorbu, a to nejen minulou, ale také současnou. Výstavu pořádá Národní knihovna ČR a nakladatelství Galén, ve spolupráci s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu, Knihovnou Václava Havla a společností Seznam.cz a koná se pod záštitou ombudsmanky Anny Šabatové.

Šafrán bylo volné sdružení muzikantů fungující u nás během 70. let 20. století. Nešlo o žádnou oficiální organizaci. Jako hlavní autor myšlenky je označován Jaroslav Hutka a vedle něj pod hlavičkou Šafránu vystupovala řada dalších českých folkařů, jako jsou Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Bohdan Mikolášek, Vladimír Veit, trio Marsyas, Jan Burian s Jiřím Dědečkem, host ze zahraničí Zuzana Homolová, ale i Jiří Černý se svými poslechovými pořady a Mertův a Mišíkův Čundrground, čestným členem byl Karel Kryl. Dále nelze nezmínit manažera Jiřího Pallase, který se staral o celkovou prezentaci Šafránu i o organizaci jejich koncertů.